Floristika-časopis pro floristy, květináře, aranžéry

Statistika není nuda

Jaro je tady! Tahle věta vlévá do žil spoustu optimismu většině z nás. Nastává období, kdy budeme mít po dlouhé zimě možnost mnohem častěji vídat sluneční paprsky a šedá příroda se konečně oblékne do veselejších barev. Plni radostného očekávání jsou jistě i pěstitelé a prodejci okrasných rostlin a květin, pro které je tato doba z hlediska tržeb v rámci roku rozhodující. Naštěstí v České republice spotřeba květin rok od roku neustále mírně stoupá. Podle analytiků jde o důsledek rostoucí kupní síly obyvatelstva, jež květiny stále více vnímá jako dárkový předmět, sezónní dekoraci a stále častěji i jako trvalou a příjemnou součást svého životního prostředí.

To zní pozitivně. Přesto mám stále pocit, že příliš mnoho lidí nesoucích květiny na ulicích nevídám. Jak je to tedy doopravdy? I když čísla ani statistiky nejsou mojí silnou stránkou, pokusila jsem se alespoň protentokrát jejich řeči porozumět.
Zajímavé informace nabízejí údaje International Organization of Horticultural Producers (Mezinárodní organizace zahradnických producentů AIPH), které srovnávají spotřebu květin v pětadvaceti evropských zemích. Můžete z nich vyčíst nejen to, jak si Česká republika stojí co se týče roční spotřeby v absolutních číslech i přepočtu na jednoho obyvatele, tak i porovnání spotřeby hrnkových a řezaných květin. Momentálně se u nás totiž do popředí zájmu na úkor řezaných květin a zeleně dostávají právě rostliny hrnkové a záhonové, a to ať už sezónní nebo ty, které jsou na trhu celoročně. A jak si tedy v tomto srovnání vedeme? Vůbec nejvíc za květiny utratí Norové a Švýcaři, přičemž jde o sumu kolem 120 eur na osobu a rok. To je téměř pětkrát tolik než tuzemští spotřebitelé, kteří jsou se šestadvaceti eury zhruba na dvou třetinách evropského průměru. V tabulce před námi je celkem sedmnáct států a méně než Češi utratí za květiny jen Poláci, Slováci, Rusové a Chorvati, srovnatelně potom Maďaři a Portugalci. Ve státech západní Evropy lidé zkrátka kupují květiny častěji než v zemích bývalého východního bloku, v některých případech za částky pro nás až mírně ohromující. Možná škoda, že se mi v tomto kontextu nepodařilo zjistit jaké procento ze svých příjmů za květiny vydají právě Norové či Švýcaři. Dobrou zprávou pro nás je, že mezi zeměmi nově přistoupivšími do EU si nestojíme zase tak špatně. Vlastně jsme na tom nejlépe a pokud bude rostoucí spotřeba květin u nás i nadále pokračovat, mohli bychom se sportovně „dotáhnout“ na Španěly, Řeky a třeba i Italy, jejichž výdaje za květiny se pohybují kolem třiceti a výše eur.
Zalíbila se vám statistika stejně jako mě? Pak vězte, že co se týče spotřeby řezaných a hrnkových květin, podobně jako v České republice je zatím zhruba vyrovnaná (nebo mírně vyšší ve prospěch hrnkovek) také v Dánsku, Norsku, Finsku a Rakousku. Jednoznačně přednost hrnkovým rostlinám dávají Němci a Švédové, řezané květiny zase častěji kupují Britové, Irové, Nizozemci a Švýcaři.
Přeji všem úspěšné jaro nejen z hlediska prodejů.